×
☰

Vysoké školy

Doporučení pro zajištění výuky distanční formou v době omezení činnosti vysokých škol

Omezení prezenční výuky na vysokých školách dle Usnesení vlády České republiky ze dne 12. března 2020 č. 201 představuje významnou výzvu pro zajištění vzdělávací činnosti vysokých škol. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy proto vysokým školám doporučuje v maximální možné míře využít nástrojů distančního vzdělávání.  

Tento článek shrnuje relevantní materiály, odkazy a doporučení pro zajištění výuky v distanční formě a je vytvořen zejména na základě podkladů poskytnutých samotnými vysokými školami. Ke spolupráci na dalším rozšiřování tohoto přehledu jsou zváni jak zástupci pracovišť vysokých škol zajišťujících podporu distanční výuky, tak samotní akademičtí pracovníci a další odborníci. Děkujeme všem, kdo se podělí o další zkušenosti a doporučení a vloží je do otevřeného dokumentu, na základě kterého bude obsah článku dále aktualizován.

Řada bodů v tomto shrnutí je kompatibilní nebo dokonce identická s dalšími doporučeními jinde na tomto webu. Nicméně i zástupcům vysokých škol doporučujeme navštívit ostatní sekce a hledat v nich inspiraci pro svoji práci.      

Strategie nastavení distanční výuky

Velkou výhodou vysokých škol je, že převážná většina z nich již má rozsáhlé zkušenosti s poskytováním vzdělávání online a disponují řadou nástrojů, které k tomuto účelu mohou být využity. Skokový přechod od prezenční k distanční výuce, zejména pokud by měl trvat delší dobu, nicméně vyžaduje přehodnocení koncepce organizace výuky a zajištění celé řady souvisejících činností, zejména v oblasti komunikace, plánování vzdělávacích aktivit a výběru vhodných metod a nástrojů.  

  • Harvardova univerzita připravila kompilaci doporučení a osvědčených metod pro vzdělávání online. Více než na konkrétní technologie se zaměřuje na různé typy kurzů, jejich výhody a nevýhody a na co si dát pozor při přechodu k online výuce.
  • Klíčové úkoly pro systematické zavedení vzdělávání prostřednictvím technologií shrnuje ve svém článku Bořivoj Brdička a uvádí i řadu užitečných odkazů a příkladů dobré praxe zejména ze zahraničí. Přestože se článek zaměřuje zejména na podmínky základních a středních škol, většina bodů je snadno aplikovatelná i na vysoké školy.
  • Obdobná doporučení poskytuje i Mezinárodní společnost pro technologie ve vzdělávání.
  • Rozsáhlý přehled nástrojů, platforem a zdrojů pro distanční vzdělávání nabízí UNESCO.
  • Základní doporučení pro organizaci výuky shrnují odborníci ze Západočeské univerzity i graficky:  

online-vyuka  

Nástroje pro asynchronní výuku

Většina vysokých škol disponuje vzdělávacími systémy (learning management systems, LMS), ve kterých může být aktivita vyučujících časově oddělena od aktivity jednotlivých studujících. Zřejmě nejrozšířenějším příkladem je LMS Moodle, některé vysoké školy ale využívají jiné obdobné platformy. Podporu pro využívání LMS zpravidla poskytují určená pracoviště jednotlivých vysokých škol:

Vysoké školy, které disponují G Suite for Education mohou pro poskytování výuky využívat nástroje Google Classroom. Obdobným způsobem lze využít i Microsoft Teams, které poskytují i videotutoriál pro školy.  

Nástroje pro synchronní výuku

Pro synchronní výuku, kdy se do online prostředí připojují vyučující i studenti současně a komunikují prostřednictvím chatu, audio nebo videokonference, pracují se sdílenou obrazovkou apod., lze využít jak aplikace vhodné pro individuální konzultace nebo komunikaci s malou skupinou studentů (např. Skype, Messenger, BigBlueButton), ale i pokročilejší systémy umožňující realizaci webinářů pro větší počet studentů (např. Google Meet, Adobe Connect či Microsoft Teams). Přednášku pro neomezený počet uživatelů je možné realizovat i přes Youtube.

Další variantou pro poskytování přednášek online je vytváření videokonferencí např. pomocí Jitsi Meet. Výhodou tohoto nástroje je, že je open-source a nevyžaduje registraci účastníků - studenti si tedy kvůli sledování přednášky nemusí zakládat vlastní účet, stačí jim zaslat odkaz.
 

Otevřené vzdělávací zdroje

Studujícím, kterým nebude bezprostředně umožněno pokračovat ve studiu online v plném rozsahu, stejně jako dalším zájemcům o vzdělávání je doporučeno využívat otevřených vzdělávacích zdrojů, a to zejména masivních otevřených online kurzů (massive open online courses, MOOCs).

Tyto kurzy jsou poskytovány prestižními světovými univerzitami a jsou přístupné zdarma. Kurzů jsou v současnosti dostupné tisíce a pokrývají široké spektrum témat - od úvodů do jednotlivých vědních oborů po vysoce specializovaná témata.  

Pro vyhledávání relevantních kurzů je možné využít například následujících rozcestníků:

Více se o MOOCs a platformách, které je poskytují, můžete dočíst například zde:

Další relevantní zdroje a zkušenosti

K vývoji tohoto přehledu přispěli:

  • Lucie Rohlíková, Celoživotní a distanční vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni
  • Viktor Chejlava, Celoživotní a distanční vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni
  • Zlata Hokrová, Celoživotní a distanční vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni
  • Veronika Nálepová, Vysoká škola PRIGO
  • a další